•World

#alcohol

1. november 2016 at 19:08 | Mara Moarte
Nad tímto článkem jsem velice dlouho bloumala, hledala správná slova a přemýšlela, jestli vůbec něco na takové téma vydávat. Přeci jen, každý tuto drogu známe, každý jsme jednou okusily toto zakázané ovoce a každý se k němu vracíme v nějakých chvílích našeho života.
Nebudu vám tady lhát, že sama nepiju, popravdě každý můj víkend končí tím, že jdu někam s přáteli pít. Jsem na to hrdá? Ani moc ne, ale ten pocit, že by moji přátelé pili a já tam byla na cole, je víc stresující. V našem malém městě neznám člověka, co by se aspoň jednou za život neopil, každý aspoň jednou okusil alkohol a pokud ne, tak ho budu nadosmrti obdivovat za to, že ho nestrhnula mládež.
Myslím si, že více než polovina z Nás požila alkohol ve věku, který 2x nesouhlasí se zákony. Ano i já se poprvé opila v šestnácti letech, i já se schovávala v temných uličkách s přáteli, popíjela zlevněný rum s colou, který nám koupil zletilý kámoš. Všichni jsme si připadali dospěle, drsně a hlavně skvěle. Přijde mi však, že čím dál, tím víc vidím mladší generace někde na ulicích, jak se vzájemně podpírají, smějí se a křičí na celé kolo. Byli jsme jiní? Ne, byli jsme úplně stejní, jen s tím rozdílem, že jsme přeci jen byli trochu opatrnější.
Mně osobně stačilo jít jednou za víkend a druhý den zůstat doma v teple a rozdýchávat předešlou noc. Dnes mi přijde, že to ti mladší trochu více přehání. Znám dívku, která je o dva roky mladší, než já. Pije skoro každý den, rodičům je to jedno a ona si přijde jako královna světa, o tomhle stylu života si myslím jediné - pokračuj v tom a za několik let skončíš na odvykačce. Nic se nemá přehánět a hlavně ne s alkoholem, je návykový a ne, že ne.
Hodně z Nás ho bere jako přísun zábavy, radosti a stavu beztíže, někdy i jako dobrého parťáka, který pomůže v těžkých chvílích, někdy jako dobrou věc při seznamování. Zkuste si představit tyhle věci bez toho, třeba při seznamování - myslím, že by to 100% nekončilo tím způsobem, že by druhý den holka brečela nad tím, s jakým volem se to zase vyspala a kluk psal kámošům, aby se vychloubal, jak zase ojel další buchtu.
Na jednu stranu si říkám, že bych neměla tolik zážitků, kdybych při tom nebyla trochu v náladě, na druhou si říkám, že bych měla zdravější a vznešenější život. Vždy budou pro a proti, vždy budu mít na toto téma smíšené pocity, které nikdy nebudu umět popsat. Řekněme, že je to jako s cigaretami, když člověk nemá potřebu přestat, tak prostě nepřestane, hlavní v tomhle směru je to nepřehánět a neskončit na pomezné hranici mezi normálním životem a alkoholismem.
Tímto článkem jsem nejspíše nic nevyřešila, ani nijak zvlášť neprojevila názor. Spíše je to takový článek o ničem. Prostě a jednoduše je toto článek o tom, že všichni stejně pijeme a skončíme v pekle.

Rada na závěr: Pokud chcete pít, píjte tak, abyste nelitovali svých zvrácených činů! :D

#diets

9. october 2016 at 16:23 | Mara Moarte
Za poslední dny jsem navštívila několik blogů, které jsou zaměřené na hubnutí. Nejvíce mě šokovalo to, že přes 90% těchto blogů je zaměřeno na ANA dietu, což je anorexní dieta, kdy držíte hladovky a jediné, co za den do těla dáte jsou tekutiny. Dívky, které toto podstupují z jedné stránky obdivuji, ale z většího hlediska jsem šokovaná tím, že do něčeho takového jdou, protože to opravdu hraničí s anorexii a to není 2x nejlepší. Tělo potřebuje živiny a tímto životním stylem opravdu nedostává to, co si od majitele vyžaduje.
Dost mě šokoval i ten fakt, že některým dívkám bylo i méně než 16 let, což mě dost popudilo! V tomto věku tělo dospívá, vyvíjí se. Držení hladovek může mít trvalé následky, jak fyzické, tak i psychické. V tomto směru mluvím ze své vlastní zkušenosti, mé tělo prožilo drastické hubnutí, kdy jsem za den snědla jeden rohlík a jablko. Za půl roku jsem zhubnula 12 kilo a můj zdravotní stav nebyl na jedničku. Neustálá únava, vyšší příjem stresu a hlavně špatný příjem potravy.
Když člověk drží tyto nesmyslné diety, žaludek se smrskne a zvykne si na nízký příjem živin, poté stačí aby jste si jednou dali k obědu svíčkovou a kila, které jste pracně shodili, opět naberete. Jojo efekt je opravdu zrádná věc a u tohoto hubnutí je to fakt, který je nevyhnutelný.
Myslím si, že lepší než takto ničit své tělo je lepší začít cvičit a změnit jídelníček. Jíst pravidelně, ale v menších dávkách.
• Jíst hodně ovoce a zeleniny, například ananas, kiwi, jablka, melouny, jahody či třešně, rajčata. Rozhodně se v tomto směru vyhnout banánům, hroznům či avokádu. Jíst i maso, rozhodně kuřecí a ryby, světlé maso je zdravé. Klíč K hubnutí je i pitný režim, nejlépe zelený čaj, voda s rozmačkaným citrónem, pokud zbožňujete kofein včele s kávou, tak přestat sladit.
• Pokud přemýšlíte, že začnete kvůli hubnutí kouřit, nedoporučuji. Ano jsem kuřák, pomáhá mi to? Ne! Jistě, cigaretou dokážete zahnat hlad i na několik hodin, ale ve většině případu nezhubnete, spíše vám to pomáhá si udržet svojí váhu a netloustnout, ale je to zlozvyk, s kterým málokdo později dokáže seknout (ano mně to dělá problém a rozhodně znám více než 20 svých známých, kteří jsou na tom úplně stejně), pokud se vám to ovšem povede a zbavíte se návyků si zapálit, tak tu přichází chvíle, kdy začnete nabírat svá kila nahoru a to kvůli tomu, že musíte zahnat neustále chutě si jednu smradlavou tyčinku nedát, takže začnete jíst, hodně jíst a jste tam, kde jste byli na začátku. Když už, tak místo jídla zkuste zahnat chuť cvičením.
• Což je další bod - musíte se hýbat, pokud budete sedět doma na zadku a jen papat ovoce, tak ano zhubnete, ale vysněná postava to stejně nebude. Pokud nejste sportovní typ jako já, tak stačí aspoň chodit, procházky se psem, jít pěšky do školy (pokud to máte dál než 300 metrů, tak to bude mít efekt) nebo zkusit jednoduché cviky, jako například sedy-lehy, dřepy a podobné.
ANA dieta je každého věc a nikoho za tento životní styl soudit nehodlám, jen chci poukázat na to, že to jde i jinak, zdravěji. Tento názorový článek jsem chtěla udělat hlavně proto, že jsem si něčím podobným prošla a mluvím z vlastní zkušenosti. Vážila jsem 72kg (měřím 180), BMI v tomto ohledu bylo v normě, ale blížilo se lehce k nadváze, z vyhecování mých spolužaček jsem přestala jíst a zhubla jsem na 60kg, což k mojí výšce je už podvýživa. Teď mám krásných 65kg a jsem spokojená, snažím se cvičit, jíst zdravěji, převážně kila mi zůstávají stejně, ale tělo se mění, tuky se díky cvičení mění na svalovinu.

A rada na závěr: Nehubněte nejlehčí cestou, hubněte pro svoje krásné a zdravé tělo a myslím, že Váš budoucí, či nastávající přítel to ocení, přeci jen žádný nechce mít doma kost a kůži, ať je aspoň za co chytit! (:D)
 
 

Advertisement